Jednooká noc, měsíc v úplňku,
bez mrknutí na nás zírá.
Zlaté světlo proudí z temnoty,
hluboce ponořeno v jazzu...
Do mozku proniká sten saxofonu,
boříc hranice a limity.
Tvé šaty v barvě mimózy,
koketně shodíš ramínka....
Houslový klíč otevře Tvé klíční kosti,
Tóny jsou stále nižší, mé oči září,
Dlouhé prsty, postoj královny.
Hudba nás znovu svádí...