Anotace: ještě jedna únorová
Až se přestanu bát,
začnu si hrát se slovy,
budu o tobě, a o nás,
psát pohádky a legendy...
Budeš moje Slunce,
a já tvým Měsícem,
až se ustálí rytmus,
vznikající mezi námi.
A kolem budou létat
samé blyštivé komety,
my dva potají, v ráji...
naše srdce se hledaly.
Byl jednou jeden muž,
který se bál o ni,
nutil ji žárlit a bát se o něj,
a ...
přišel o ni.
Byl jednou jiný muž,
který se bál o ni,
nebál se ji s obavami svěřit,
a ...
za ženu vzal si ji.
;-)
Poučení: Strach je v pořádku, vyvolávat strach ve druhém už tak ne.
Jinak...
Slunce - Země, Země - Měsíc.
Hvězda - planety, planeta - měsíce.
;-)
Poučení: Neměl bych brát básně vážně.
09.03.2024 22:57:54 | Poeta_bez_talentu
děkuji za komentář :) (jen bych si dovolila malou autorskou poznámku, kdybyste znal ty dva, o kterých ta báseň je, pravděpodobně by vám spojení Měsíce a Slunce připadalo v pořádku)
10.03.2024 00:20:05 | girasole
Měsíc mě fascinuje a Slunce jako hvězda taky, tak to spojení i chápu, aniž bych ty dva znal. :-) A žádná jiná tělesa ze Země ani sledovat tak do detailu nemůžeme, tak to smysl dává i z tohoto pohledu.
Dobrou.:-)
10.03.2024 00:46:11 | Poeta_bez_talentu