Jak tóny trubky v klenbě chrámu,
myšlenky výš se chtějí rozletět.
Jásavé tóny otvírají bránu,
za kterou leží možná nový svět
Stříbrné tóny pod kopulí znějí,
touha se skryla do fresek,
příběhy své nám mlčky vyprávějí,
v zítřek se mění včerejšek.
Varhany potmě slyším hrát.
Do vody padá Vyšehrad.
Barokní sochy, větve, skály.
Do strání tichá hodina se sklání.
11.04.2024 07:59:28 | Tomcat