Sami

Raději nechci vědět,

jestli se za sebe,

kterými právě jsme, 

někdy budeme stydět.

Nechci se smiřovat,

s trápením z budoucna, 

vždyť spolu teď dýcháme, 

sdílíme vřelé city.

Vnímáme každý úder,

srdce toho druhého,

umíme mu naslouchat. 

A jestli to má přijít... 

Nepočítám s tím,

neočekávám to,

nehodlám to vyhlížet, 

stejně tomu neuteču. 

Nejsme svými oběťmi, 

nikdy se jimi nestaneme, 

pokud budeme jako jeden, 

bojovat spolu po boku. 

A když se naše pouta, 

i přesto zpřetrhají, 

alespoň bude jasné, 

že tím nejsme vinní. 

Nenechali jsme to

napospas slepé náhodě, 

jen ve dvou nejsme tolik, 

kolik umíme být sami.