Seděli jsme pod Kassiopeiou,
čekali jsme, až lavina mlhy
převalí se přímo
a hladce na nás
skrz borovice a smrky.
Čekali jsme...
Byli jsme jemně přikryti...
Křižovatka, zvuky a hvězdy,
když černá a bílá síla
rozdrtila zemi jemně...
Pouze Venušina lucerna
z dětství svítila slabě
pro všechny, kteří prozatím...
Věřili v naplnění.
Seděli jsme pod Kassiopeiou,
čekali jsme,
na zázrak svítání.
Ze stromů padaly
slzy mlhy na naše tváře.
Hudba Atlantidy……
V těch vzdálených tečkách hvězd,
rodí se tóny vábivé,
aby nás mohli nocí vést,
halit v závoje mlhy hřejivé...
Díky za hvězdy, Honzí... PPÚ a krásný den (*)
06.05.2024 23:29:56 | Emily Říhová