Úsměv slunce zbarví oblohu
za vesnicí karamelem
a jde spát jako anděl, stojíc
u tvé postele, v sametu noci.
Poslední paprsek a šepot ptáků
utichnou někde za řekou,
ozvěna vyřčených slov
rozplyne se ve zlatém oparu.
Ze stínu zádumčivé zahrady
vykoukne ranní hvězda,
a břemeno prožité frustrace,
opustí tě navždy.
Autor: Gérard Mursic
TOP je závěr... vydechnout jsem si musela...sama cosi-odložit, díky:-)
05.06.2024 11:19:03 | cappuccinogirl