Sklenice plná na stole stojí
Nevnímám čas
když hledím do ní
Myšlenky plují, zastaví se čas
Myslím jen na ni
Na ten krásný čas
Byla tu se mnou
Byl to náš čas
Jen milovat se a žít
Co víc by člověk měl chtít
Když mládí má
To budoucnost nevnímá
Žije jen kdesi v nás
Ten ubíhající čas
Který létům podléhá
Ztrácí se v objetí ta léta
Však to je to nádherné v nás….
Dal bych ti typ za upřímnost a horkost tvých slov, stejně, jako mkinka, s tím nemám problém, ale k tomu, aby to strhlo ještě dost chybí. Je to spíš popis jedné lásky, než báseň. Neber to ve zlém, je to jen názor. Zdravím, přemýšlej, čti.
18.06.2024 14:36:40 | Matahaja