Ještěd

Jako starý maják z útesu
shlíží Ještěd do rodného kraje
až půjdeme z Liberce do lesů
zelený fábor z větví nám vlaje

Na vrcholu hory se oblohy dotýká
televizní vysílač s osvětlenou špicí
těžko se známému místu odvyká
to potvrdí lidé v Podještědí spící

Paní, jež nese kus koláče
sousedům k odpolední kávě
občas nad drby zapláče
a nemůže uvěřit té zprávě

Na obzoru Ještěd vidí z dáli
jen bílé závěsy výhled kazí
nemohou se klanět severskému králi
když mlha se po horském hřbetu plazí