Vymýšlím na tebe taktiku,
inspiruju se z jiné dimenze,
zatímco ve tvém světě
jednoduše a prostě jsem.
Podvědomě ti odemykám,
dveře do svého domu,
až přepečlivě upravená,
budu zkoušet tě svést.
Piju malou sklenku vína,
a tobě nalévám též,
toužím být bouřková víla,
snad ladně lapím déšť.
Není důvod odcházet,
dnes večer tu zůstaň,
a k ránu sám posoudíš,
jestli máš ještě žízeň.