až...

až...

 

Chtěl bych ti věřit,

že mlhy se zvednou

a slunce si k nám cestu proklestí,

 

až přestanu stínit,

až půjdu svou cestou,

až nebudu šlapat ti po štěstí.

 

Ta bolavá rána,

prý v jedno splynou,

jen v jeden okamžik vzdálený,

 

až budeš mít ráda,

až též budu s jinou,

až budeme od sebe svobodní.

 

 

Autor Ž.l.u.ť.á.k., 10.08.2024
Přečteno 120x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zakázáno autorem díla.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí