I snít se musí umět...

 

 

Snít o tobě je zvyk,

ten sen

je noční můra jasná,

budí mě vlastní křik,

jdu ven,

vzpomínat jak jsi krásná...

 

V tom snu ty nejsi ty

a svět

se nezdá být moc milý,

chci smazat příští dny

a zpět

žít příběh co jsme žili.

 

Vím život plyne vpřed,

mé sny

jsou prostě odraz doby,

když nelze změnit svět,

změny

postačí vtlouct do hlavy…

 

***

 

Snít o tobě je zvyk,

ten sen

zas dává smysl jednou

už nebudí mě křik...

‚Pojď sem,

jsem rád, že jsi tu se mnou…‘