Jsem hluboko v Tvé duši
a ta duše jsem já
zapuštěna
propuštěna
vysvlečena
opuštěna...
do nitra řeky spadl ti hedvábný šál
brodím se pro něj
abychom mohli tuhle hru rádi hrát
brodím se pro Tebe
vílo z vesmírných strání
i pro své pády
abych je ze dna vyzvednul
a jedním výdechem poslal
do odpuštění ticha
ulehám na obnažená stehna polí
a v dálce slyším vzdychat les
jak zase šeptá dešti
podzim
zim
zim
ještě něco doznívá
nepojmenované
uplakané
v divokých proudech dní
stále mi unikáš
Dva v jednom, to je krásná existence... když jeden druhého netlačí... když sílu násobí i úsměv... když ve světle je láska a v tmách dva hledají cestu k ní... Zdá se už, že je na dosah?...A zase ne?... Ať je proud jak chce divoký, dejme naším dnům šanci - doufat*
03.11.2024 15:11:55 | cappuccinogirl