Výlohy

Když jsem s tebou, a vedle tebe, 

nikdy netrpělivě nevyhlížím, 

kdy nám odteče společný čas, 

nebojím se že o tebe přicházím, 

s každou minutou víc a víc. 

Nemám strach se tě pustit, 

naučil jsi mě, že není proč se bát, 

protože se vždycky vracíš. 

Za dneškem následuje zítřek, 

a patří nám úplně stejně jako dnešní den. 

S takovou jistotu jsem doposud, 

nikdy neměla tu čest se setkat. 

A ty teď stojíš na rohu každé hodiny, 

vítáš mě, zastavuješ u laviček, loučíš se... 

Taky vidíš čas za skleněnými výlohami..?