Zrezivělý blues

Zrezivělý blues

Anotace: Inspirováno návštěvou prosincové Prahy a první seznámení s Magdou :)

Jdu zimní Prahou kolem nábřeží
a k zemi padá bílé peří
hned však pod nohama taje
jako když se labutě s křikem rozletí
po celé náplavce.
Jsem zkřehlý jako jejich křídla
jež na Vltavu usedají
přesto věčný plamen ve tvých vlasech
mne cestou zahřívá

Sníh z měkké plyše studí v botách
když jsem s Tebou
na prosincové vycházce
a blátivé stopy počítám
dokud se neztratí v závěji.
Je noc a jenom pro nás dva
vyšly hvězdy, které nikdy nespadnou
neboť je jich víc, než pih
co ti kvetou v nevinné tváři

Sníh ti padá do vlasů
jež jsou vzácnější než měděné číše
do kterých mojí krev napouštíš
jako bych byl Kristem
a ty Svatou Máří.
Od řeky zadul mrazivý vítr
co chtěl ti hrát
na zrezivělou trumpetu
svý blues
Autor Petr27, 15.12.2024
Přečteno 38x
Tipy 12
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, Jan Kacíř, IronDodo, Iva Husárková, Rafinka, cappuccinogirl, šuměnka, mkinka
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Moc hezké, já jsem křtěná Vltavou a Prahu miluji. Tak děkuji za tuhle pěknou báseň. Daniela

15.12.2024 19:50:42 | danaska

líbí

Nemáš zač jsem rád, že se ti líbí :)

15.12.2024 20:27:00 | Petr27

líbí

vyznání, blues a Praha

co lepší je - teď váhám

všechno je skvělé dohromady!
ať vaše láska nemá vady :)

15.12.2024 19:13:25 | šuměnka

líbí

je to je milé :) moc děkuju

15.12.2024 19:16:59 | Petr27

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel