Jsi jediný člověk,
kterého postrádám na svátky,
a chybíš mi večer,
když se přikrývám peřinou až po krk,
a fňukám po tobě,
když se mi nechce usínat,
vyhlížím tě na každém rohu
a tiše ti spílám, když jsi daleko,
snažím se tě poznat,
co nejvíc jen můžu,
a mám pocit, že
anižby se za tebou dovřely dveře,
už zaplníš celý pokoj,
a všechna moje pozornost
je vmžiku tvá,
a já, sama o sobě, vlastně taky,
co tě znám,
jsem tvoje,
víc a víc, každým dnem.