Tlouci

Vždy udělám krok zpátky,
když si uvědomím,
že jsem pro někoho udělala hodně,
abych se neztratila,
kdybych v tom náhodou měla pokračovat,
protože už se mi to párkrát stalo,
a už to nechci znova,
uplakané opuchlé oči,
zahojené rány pod kůží,
pamatují si to,
a nenechají mě se znovu potopit,
bez dostatečného prostoru pro vynoření,
třebaže vydržím dlouho nedýchat,
být skrytá pod hladinou,
ale kolem krouží hladoví žraloci,
snaha být milovaná je ve mně,
hluboce zakořeněná, jsem to já
snad proto se tolik snažím milovat,
bez zábran, bez hranic,
vždyť je to zadarmo a dostupné,
pro každého, a baví mě to,
proto to občas trochu přeháním,
až z toho dopadám špatně,
ohryzaná po kosti,
jen aby tvoje srdce tlouklo,
tím svým skvostným rytmem,
moje vynechá pár úderů,
proč když tady chci být pro tebe,
naslouchající, milá, laskavá,
bývám zlá sama k sobě?