Madlén

Tvá pleť hřeje jak bronzová plyš
a světlé líce
z jemného úbělu
z něhož bych, jak dobře víš
znovu vytesal podobu Madlén
jejíž socha sloužila by
k jedinému účelu
když nejsi u mne blíž

Do tvých ohnivých vlasů
jsem se zamotal
jak do měděných drátů
jež jeden po druhém odvíjím
jako bych v plné sklence whisky
zahlédl tvou milou tvář

Až ti západ vlasy obarví
a soumrak se jak řeka rozlije
odjedu z Horního Maxova
neboť Magdo vím že brzy usneš
a polštář ti provoní
slupky z pomerančů