Nejasná hodina ranní stolice

Motýli z vyhřezlých pohárků bolesti
shlíží na nás shůry
zpoza korun a větví
z listnatých
motorových stromů
prasečí úd je hladký
a oválný
jako tvá
jantarová špička
v briskní barvě

namaž si rohlik s nutelou
a di dávit
vydávit všechny barvy duhy
za doprovodu
šopinova nokturna
ruce se svíjejí a hladí tě
v prudkých poryvech vášně

ohlížíš se za sebou a vidíš pouze

libec.