Anotace: Báseň složená s touhou po vesmírném nekonečnu a otázkou: "Zůstali jsme tu sami?"
Dlouhý pohled vstříc hvězdám,
upřený ke vzdáleným jejich cestám.
Mé oči ztracené v prostoru,
zakleté v němém hovoru.
Má mysl toulá se vesmírem,
okouzlená tím chladným mírem.
Avšak v duši temný stín,
jsme my tím druhem posledním?
Ticho prostupuje Mléčnou dráhou,
naplněnou hvězdnou těžkou váhou.
Života bys hledal ztěžka,
to ví lidé Země dneška.
Lidé ale věří dál,
život i jinam zavál.
Nejsme ve vesmíru sami,
další rasy jsou tu s námi.
Dlouhý pohled vstříc hvězdám,
upřený ke vzdáleným jejich cestám...