Proč nás nechtěj navštívit marťánci

Přiletěli marťánci z planety Ilión na planetu Ťukaťuk,
tiše přistáli, pozdravili, na oběd byli pozváni.
No, a začaly marťanské hody, bylo hodně zeleně i křišťálové vody.
Pak přišla řeč na modrou planetu a na lidi pozemský,
však nemluvili o nás nic moc hezky.

Leč říkali pravdu, že jsme útoční, zrádní, chamtiví a lakomí,
no prostě věci takový.
Pak přitakali tykadly, že se pravdy dobrali.
Jeden navrhl, že by přeci jenom mohli k nám na Zemi přiletět,
pozdravit, dát dárky a rychle odletět.

Ostatní se však zhrozili, tykadla se hrůzou zachvěla, podlomila kolena.
Nejstarší marťan se zvedl a řekl s hlavou vzhůru,
ó Bože jen to né, od modré planety pryč honem!
Vy jste snad neslyšeli, co řekl náš Stvořitel?,
jakmile přistaneme na jejich Zemi, bude vše na pytel.

A proto buďme raděj doma, to by byla naše zhouba.
A tak jedli, hodovali, o Zemi se nestarali.