Válka s mozky

Útok obřích gigantických mozků,
poplach, sirény, rabování
anarchie v televizních zprávách
rádio vysílá s jekotem …

„Mobilizace armády,
dámy a pánové,
nakopeme těm emzákům jejich slizké zadky.“
pronesl generál a bouchnul pěstí do stolu.

„Pane, tyto mozky nemají zadnice,
nemají žádný vylučovací systém,
jsou to pouze obří mozky
stříkající smrtelné paprsky.“
pověděl ušlápnutý vědátor.

„Je mi jedno co ty sračky jsou,
horší, než teroristé nebudou a
že jsem jich pár vlastnoručně porazil,
pokořil a znásilnil.
Připravte mi preparát a doutník.“

Nebude to trvat dlouho a dobyjou
všechny hlavní města Evropy, Severní Ameriky
a Asie.
V Austrálii nejsou, tam nepáchnou,
nevoní jim zdejší oceánský vzduch.

Živí se menšími mozky,
luxují lidi jako vysavač,
srkají živočišné mozečky jako polévku
a tiše pokračují dál
v agónii destrukce.

„Kurva kámo, vycucli ti mozek přímo z hlavy,
Davide, ty zmrde, proč jsi nepřežil?
Co řeknu tvé holce a tvé mámě?“
blekotal Mateáš v panice
a rozběhl se proti obřímu mozku ze vzdálené galaxie.
Zemřel.

„Naše zbraně na ně neúčinkují,
jejich mateřské lodě ve tvaru škeble
se smějí nad našimi hlavami.
Jsme v koncích.“
pořvával akčně naladěný Tom Cruise
během hbitého přesunu z místa na místo.

A pak došlo na atomovky.
Pár lidí přežilo a pár mozků též.
Militarismus selhal, válka prohrála,
jelikož obrana Země nebyla dostatečně připravená
proti hyper inteligentním mimozemským bytostem.

Živí se mozky a jsou to velcí mozci,
váží miliony tun a serou plazmu!
Již brzy ve Vašem kině!