Milování 2

Každý večer k lásce marně prostíráš,
princ na bílem koni stále nepřijíždí.
Za oknem černá tma a hvězdy hasnou,
cestu k Tobě však žádná nenachází.

Jenom spánek smutek Tvůj zabíjí,
noc co noc vysněný muž touhu Tvou hasí.
S úderem půlnoci pravidelně do snu vchází,
štěstím se po celém těle chvěješ.

Ta chvíle vytoužená právě přichází,
že všechno je pouze fantazie Ti nevadí.
Oděná v měsíčním třpytu a nedočkavá ,
víš dobře že noc dlouho netrvá.

Jeho ruce po Tvém těle něžně bloudí,
mohou si dovolit i víc ale trpělivé jsou.
Tušíš co potom následovat bude
i když se vše jenom v hlavě odehrává.

Tvoje mysl plameny chtíče prochází,
snažíš se tu chvilku na věky udržet.
Celé tělo Tvoje nesnesitelně brní,
ale jsi ráda za ten pocit.

Jazyk vlhkým klínem Tvým bloudí,
při své pouti kouzelný hrbolek potkal.
Přes kopec přejít Ti ten čaroděj pomáhá,
křičíš: nepřestávej, ještě, ještě.......

Najednou zvony v dálce zaslechneš,
ten zvuk velmi dobře znáš.
Oponou spánku k Tobě přichází,
bože nééééé, už je zase ráno........

I když nevyspalá přesto štastná ,
protože ,on" opět večer přijde.
Jseš si absolutně jistá,
pokaždé přišel...