Vypadl proud

Na nebi nad tebe není
Když tě vidím, má krev se pění.
Roztoužen láskou k jedné z žen
Řítím se zcela neřízen.

Osud karty divně míchá.
Při nastalé chvíli ticha
Zjistil jsem, že jsme tu sami.
Osud zahrává si s námi.

Jsme sami v tvém pokoji,
Někdo světlo odpojil.
Slyším, jak zrychleně dýcháš.
Jsi jak osud – karty mícháš.

Chceš, abych si sedl blíže.
Tma je pro tě velká tíže.
Bojíš se, že utopíš se
Se mnou ve tmě neztratíš se.

Dotyky tvé hebké, jemné,
Zažíhají oheň ve mně.
Hladím prsty tvoji paži,
Jejich vášeň tvůj chlad zpraží.

Tvůj dech je jak letní vánek,
Ovívá mou tvář, můj spánek.
Náhle spadne z hráze strmé,
A hle – líbám tvé rty plné.

Ani nevím, co mne vede,
Snad jsem jenom láskou sveden.
Ramena tvá tlačím dolů,
V peřinách ležíme spolu.

Jazýček tvůj mrštný, hbitý,
Zamíchá mými pocity.
Ústa tvá se mění v bránu
K vášni, co je jak z románu.

Pocit viny se mnou trhne,
Svědomí se na mne vrhne.
Ovoce cizí si beru,
Je to špatné, věru, věru.

Chování tvé způsobí,
Že viny hlas zapudí
Touha po tvém teplém těle.
Chci ho nahé, a to celé!

Jeden knoflík, druhý, třetí
A už blůzka z tebe letí.
Lehnu si já vedle tebe,
Otvíráš mi sedmé nebe.

Prsty zkoumám křivky ladné,
Moje ruce neposedné
Odepnou pár háčků směle,
Nic nehalí tělo skvělé.

Však ani ty nezahálíš,
S tričkem malý souboj svádíš.
Rozepínáš knoflík, zip,
Bez šatů jde všechno líp.

Já jsem ty, a ty jsi já,
Moc lásky nás objímá.
To, co přijde v okamžení,
Nikdo za nic nevymění.

Tvé tělo se rozechvívá
Každý tvůj nerv si prožívá
Chvíli plnou blaženosti,
Než se tvého těla zhostím.

V nitro tvé já pronikám,
Žhavou slinu polykám.
Lapáš slastí po dechu.
Žádáš další potěchu.

Nejsem sobec, nejsem zlý,
Jsem tvým tělem posedlý.
Chci, aby ti bylo krásně,
Halím tě v mé lásky třásně.

Jsme tu sami, opojeni,
Milování v jedno spojí
Těla, co jsou blíž a blíž,
Až přesáhnou studu tíž.

Oslní mě jasná záře,
Jako oheň u kováře
Září elektrické světlo,
Temnotu pryč hbitě smetlo.

Hledím na tvář víc než klidnou,
Oči tvé do mých pohlédnou.
Usmíváš se, láskou záříš,
Já však vím, že mě nepatříš.

Láska bývá zvrácená,
Nejen ta je ztracená
Tím, že s tebou hřešil jsem.
Co chci říct tím opisem?

Připadám si jako zrádce!
Čestnost má je pryč, jsem ztracen.
Odpustíš mi, příteli můj jediný,
Že jsem tvou dívku zbavil nevinny?