Opilá mysl a touha

Dnes budu směšná slova psát a zítra se má ústa budou smát.
Myšlenek pár chci na papír dát.
stydět se za ně, ve spárech saně, alkoholem opilé.
V očích svítí otazníky, bezduché tělo šukat by chtělo.
To spousta důvodů, pro tolik rozchodů.
Nad smyslem života, nad tím kdo blekotá.
Zastav se, podívej, tenhle už umírá.
Budu se snažit, své srdce smažit,
hloupá slova, v srdci touha, milovat, milovat a nic víc světu nedávat.
Hloubce se oddávat, v duši myšlenky vstřebávat.
Tolik lidí, tolik očí, tolik duší, tolik srdcí v jedné myšlence se utopí,
v jediném citu své já zardousí.
Bojují nikdy nevyhraný boj, nikdy neodhodí povrchní stroj.
Dál budou stezkou bloudit, dál budou životy, svých blízkých soudit.
Nenech sáhnout na sebe, tvá mysl s druhou bude žít.
Ať se díváš krásně či škaredě, nad obzorem síť, dál sex bude chtít.
Ethanol, alkohol, hajz, pajzl, šuk a holka, mrd a polka.
Všechno jde do sebe, pokud chceš, všechno jde zažít, když život zveš.
Prosil bych boha, a on to ví. že pokud v létě saze sněží,
jen chlast ti v hlavě běží. A nic víc.
Jen v duši je ukryto, co chceš víc.