milenci

Vedeme se za ruce,pozval jsi mě na chatku.
Těšíme se společně na skutečnou pohádku.
Po schůdkách nahoru,podkrovíčko čeká,
odhodíš peřinu,pavouk se vylekal...
Dívám se na tebe,jak se svlékáš,
tričkem svým okno zakryješ.
Přiťuknem si perlivým mokem ,,na nás!“
Ty se pak dlouze napiješ.
Podáváš mi ústy červenou malinku,
nad tvou něhou žasnu,však už za chvilinku
směju se,když špuliš rty a dáváš mi pít ze svých úst,
prosím, zastav čas,chci s tebou navždy srůst!
Oči tvé barvy medové jsou najednou plné touhy,
němá prosba,chtíč,slzy záblesk pouhy,
ruce tvé něžně bloudí a nedočkavě hledají.
Když najdou prsty mé, jak košíčky se s tvými splétají.
Dech tvůj zrychlený je a vínem voní,
tvé srdce buší,jak stádo splašených koní,
to mé odpovídá do rytmu tvého
však ruka tvá zbloudila do klína mého.
Čelo tvé orosené,jak pohár vína je,
slíbám ty kapičky,jednu po druhé,
pomazlím se s urostlým tělem tvým,
prolíbám se tvým sladkým údolím.
Voníš mi nádherně, saunovým dřevem,
olízneš mé rty a já se mračím,ale ne hněvem!
Slastí zapomenu dýchat,s ústy na tvých jen šeptám,
vem si mě,tak už si mě lásko vem!
Jsem blízko u tebe,oděná do své nahé kůže,
cítím tě i pod ní,to jen zázrak lásky zmůže.
Slyšíme společně tu hudbu nádhernou,
stoupáme ke hvězdám propastí bezednou.
Tak jako vlny,pomaličku, tam a zpět,tam a zpět.
I netalentovaný rytmus nezratí.
Máš mě a já s tebou mám celý svět!
Jen s čistou láskou budem bohatí.
Tvá slůvka i rty mě hladí a konejší a pak řekneš hned:
,,Děláme sladké věci, tak, jako dospělí“,
to abys mě rozesmál a žes vtipnou kaši jed,
já s tebou nahlas směju se,vždyť je nám čtyřicet!