Zločin lásky

Potemnělá ulička, naslouchá cizímu hlasu
stačí vzít za kliku, vstoupit do pokoje
a uhasit chtíč, najít svou jedinou spásu
kde nahé tělo tvé se ve tmě vykresluje
plápolající světlo dopadá na nahou kůži
jen chladný vánek tiší zločincovu mysl
jeho poslední ortel dávno už napsán tuší
aby nevydal ni hlásku hrubě do rtu hryzl
nadosah zločin, ke kterému pekelně míří
Ulehl měkce vedle sve oběti
Náhle vidí pohled který k němu vzhlíží
tichá ruka s pistolí, prstem na spoušti
poprvé shlédl tu andělskou její tvář
nestačil ani říci, že všeho lituje
teď jeho tělo pohlcuje strašlivý mráz
ani nikomu nesdělil, že svou smrt miluje!