Polibek

Šelest víček, přivřené řasy,
něžné pohlazení po tváři
a slunce v dáli zazáří,
i kdyby ty nejtěžší bouřkové mraky,
přikryly světa krásy.
Když ses dotýkal mých ňader
a nedovolil vymanit se z tvého mučení.
Pak tvé dotyky putovaly níž
až k žáru mého těla.
A já to tolik chtěla.
Vynesl jsi mě až do oblak.
Udělal ze mě hadrovou panenku,
otrokyni svých přání,
ženou a milenkou,
svou láskou a paní.