Naplnění touhy

Naplnění touhy

Anotace: Tak nějak ze života....

Dívám se Ti do očí, do těch studánek plných snů,
Vidím v nich sebe a odraz obyčejných, všedních dnů.
Přistoupíš ke mně, jen tak zlehounka se mě dotkneš,
díváš se na mě, vyčkáváš co udělám a ani se nehneš.
Nohy se mi roztřesou, obejmu Tě a chvilku se na sebe díváme,
dotknu se tvých rtů, jazykem je laskám a už se líbáme.
Prsty Ti zajedu do vlasů, něžně Tě za ně zatahám,
kousnu Tě do rtu a jazykem do tvých úst pronikám.
Ty zavzdycháš, vášnivě mě sevřeš v náruči.
Nohy se mi podlomí a srdce zprudka rozbuší.
Drtíš mě svými polibky, touha s náma mává.
Do náruče mě vezmeš a blízká postel nás láká.

Tisknu se k Tobě, hladím Tě po celym těle, hltavě Tě líbám.
Třeseš se, slyším Tě sténat a vzrušeně se na Tebe dívám.
Rukou mi vklouzneš pod tričko a úžasně mě laskáš,
dráždíš prsty bradavky a k výstupu na vrchol lákáš.
Už to nemůžu vydržet a hladově se na Tebe vrhám.
Chci Tě cítit na celém těle, tak triko z Tebe trhám.
Nemůžu se Tě nabažit, dotýkám se Tě, líbám Tě po celym těle,
jazykem po rozpálený kůži přejíždím a dráždim Tě směle.
Vášnivě laskám tvůj ušní lalůček, kalhoty se ti snažím stáhnout.
Šílím touhou, potřebuju Tě, dotknout se Tě, na Tebe si sáhnout.
Všude mě líbáš, koušeš a škrábeš mě nehtama po zádech.
Pevně mě k sobě tiskneš, hladíš, cítíš můj trhaný nádech.
Knoflík u kalhot rozepínáš, nedočkavě mi je stáhneš,
zastavíš se a do očí se mi podíváš, když se nade mě nahneš.
Má to být otázka, jestli po milování s Tebou opravdu toužím.
Šílím po tobě, chci Tě, musím Tě mít a tak poslední mezírku zruším.

Zase mě líbáš, dráždíš, prsty mi po páteři přejíždíš
a moje prosby o ukončení toho sladkýho mučení přehlížíš.
Rukou pomalu míříš dolů, přímo tam do těch míst.
Vlna rozkoše mnou projede a chci abys mě laskal ještě víc.
Věnuješ se mi naprosto maximálně, nenecháš se pobízet,
spalující touha mě přímo ničí, začínám se Ti sama nabízet.
Nemůžeš to dál vydržet, divoce do mě pronikáš,
přirážíš, vzdycháš a z tohohle světa unikáš.
Mráz mi běhá po zádech, vášeň se mnou třese, oba letíme k vrcholu.
Najednou výbuch, extáze, náš křik, uspokojení teď prožíváme spolu.
Pomalu se roj světel uklidňuje a my se vracíme zpátky na zem,
pootočím hlavu a dívám se ven zamlženým oknem.
Něžně mě hladíš, už se setmělo a já v náruči Ti usínám.
Pořád Tě v sobě cítím a ze sna se šťastně usmívám.
Autor Ninusch, 26.11.2007
Přečteno 1049x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (13x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel