Modrá
Modrá
Anotace: Řádky pro někoho, kdo to patrně nikdy nebude číst.......... ale já i on ví....
v touhou zamlženém autě
vichřicí zmýtané stromy
ohýbající se zvědavě
z bouřkových mraků
na modře
nekonečné chvíle
plné rozkoše.
Nechoď ještě lásko
slyším
dokola
z úst dychtivých polibku.
Okvětní lístek prchavého okamžiku
proudí potokem
žhavých těl
výkřiků
proseb.
Nekonečných...
opakujících se
v intervalech
nejhlubšího souznění.
Nepatříme k sobě,
přesto bez sebe nedokážem žít.
Hodiny se zastavily,
prosím nepřestávej.
Nikdy...
Komentáře (14)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
"...osud mrká a šibalsky se směje..."
tak na tom vpravdě něco bude... ;o)
jisté je jedno...nebýt těchto
okamžiků, je žití chudé...
27.12.2007 13:35:00 | Cecilka
To, že oba víte je hlavní.. Ale stejně by asi nebylo na škodu, kdyby dotyčný četl těhlech pár řádků...
26.12.2007 12:39:00 | mattoni.uz.neni
Kombinace pocitů... snad vykvete v jasnou společnou cestu - to Ti moc přeji :-)
26.12.2007 12:14:00 | Levandule
Báseň skvělá, ale Váš dialog (viz.níže), z něj perlu
poezie dělá:-)
Co takhle zkusit napsat něco spolu?
Jde Vám to krásně, vskutku!
Klobouk dolů...
26.12.2007 07:10:00 | spare
Nekdy je lepe spolu zit bez papiru, dava to prostor, a vetsi silu, nevim proc je to mu tak, ver ale ze zivot jede rychle jako vlak a kdyz se z neho casto vystupuje, pak clovek jen cely zivot ustupuje.. a ustupuje. Krasne napsane.
26.12.2007 02:25:00 | carodejka
moc moc krásná ... :o) Ty okamžiky jsou taky moc krásné .... držím palečky ať krásnými ještě dlouho zůstanou :o)
25.12.2007 23:48:00 | Beepat
a sakla..
jsem na kolenou..
pred tvymi slovy..
vsak za mistra se nemám..
za tech par radku co jsem napsal..
vdecim..
bezpochyby..
ženám..
takže díky.. .o))
25.12.2007 23:12:00 | Bean
Beanovi...
Tvé dílo mistře pera,
na okamžik jsem vidět zatoužila.
Né díky ti nechci psát,
klobouk dolů
před tvým uměním chci dát..
25.12.2007 23:02:00 | Pišák
jsi modrá..
jako laguna..
nejčistejších chtíčů..
ja jsem a budu tady..
jsi modrá..
nad tebou luna..
a já..majitel klíčů..
od brány do zahrady..
kde rostou květy lásky
a zraji plod touhy
jež vyhladí tvé vrásky
za okamžik pouhý..
mozna, ze se zeptas..
co ze chci na oplatku..
nic..jen..
napit se..
něhy ze tvých řádků...
cítím z tvé básně, že se něco děje..
nejspíš to bude osud..a mrká..a šibalsky se směje.. .o)
25.12.2007 22:53:00 | Bean