Přicházíš do mých snů

Jak líbezně přicházíš do mých snů,
po špičkách, toužíc po mé krvi,
drásáš se do mého lože, jak za temných dnů,
slunce udělá radost v nejednom srdci.

Pomalu svlékám tvůj šat, stále tě líbaje,
na šíji, na ústa…pozorujíc tvá ňadra,
která hold vzdávají mé ruce, která si hraje,
na tajná místa, kde už končí nejedna hra.

Topím se v hlubině tvých zvláštních očích,
s růží či šeříkem v náruči nemohu obstát,
před tlakem svých myšlenek temných,
ale když padnu, nejen v posteli, snažím se opět vstát.

Líbám, miluji tvé tělo, tvoji duši,
kde nejeden anděl zanechal svoji krásu,
kde nejeden ďábel zanechal svoji touhu,
tvůj nahý šat, anděl a ďábel oba tak ti sluší.

Do tvého krku pomalu se zuby nořím,
vzpomínek na mnoho lásek, neštěstí objevuji,
beru je za své, zklamání se nebojím,
saji a těším se na východ slunce,
až budeme svoji…
v náruči krve...