Striptýz duše II

Sálem taneční hudba zní,
u tyče dvě dívky svůdně tančí,
oslavují svoji krásu, vzájemnou lásku,
která nikdy nebyla svůdnější.

Jen ve spodním prádle točí se,
vzrušením mráz ze zad přechází,
pár dotyků stehen, polibky aby se neřeklo,
že publikum o něco přichází.

V rytmu muziky okouzleny svými těly,
pomalu svršky navzájem odkládají,
prvé ze dvou jejích tajemství,
ukázali světu, a hlavně sobě navzájem.

Moc dobře pamatují si prvou bolest,
v letech jenž do školy ještě daleko měli,
od čtrnácti každý týden s jiným spali,
počítali je, ale teď se už nedopočítají…

Tolik jizev na duši, jen pár malých na těle,
ani jedny, ale nikdo netuší,
že netančí pro radost, ani pro peníze,
že žijí pro bolest, pro útěchu.

Každý večer, sedmkrát do týdne,
své tělo mnohým ukazují,
jejich duši už nikdo neuvidí,
v sále tma, slzy v jejich očích.

Vzájemná láska, potěšení ze sexu,
neutiší řvoucí duši, která potichu odpočívá,
chtějí víc, víc, víc všeho,
a tak každý večer předvádí svůj…

striptýz duše…