Lechtáš mne stéblem trávy

Mám zavřené oči.
Lechtáš mne
stéblem trávy.
Statečně odolávám.
Zadržuji v sobě výbuch
probouzející se sopky.
Tak málo ti stačí k tomu,
aby jsi mne přemohla.
Já dál odevzdaně ležím
a očekávám nálet
tvé bujné fantazie.
Líbivě se převaluji,
dovolím ti se mnou laškovat.
Pod halenkou se rýsují
tvá ňadra.
Pomaličku procitám,
vnímám křivky
tvého těla.
Najednou se zmítáš celá.
Cítíš, co ta stébla způsobila?