Vášeň

Nezkušený chlapec,
ochutnal vlažné rty vášně,
aniž by tušil, přec,
přál si líbat věčně.

A touha rostla,
s každou dávkou něhy,
zhasínal světlam
poznával lásky vněmy.

Toužil vidět zas,
jak se v jeho sevření,
v jejich očích objevuje jas,
to jejího těla napínání.

Ale každá vášeň musí brát,
kousky z duše chlapce zmateného,
dusího, až chce se mu řvát,
nech mě zase samotného!

A stačí jen aby se její tělo naplo,
toužebně aby přivřela víčka,
chce aby se zase světlo zhaslo,
zmocnit se jí než dohoří svíčka.