Víno na košilce

Na svatém kopečku snad blízko Příbrami,
potkal jsem děvečku s dlouhými loknami,
přičich jsem k límečku, který ji zdobil,
pozval ji k vínečku a pak ji polil.
Na bílé košilce červené flíčky,
prý doma dostane od své mamičky,
chtěl jsem to urovnat zakoupil prášek,
jenže jsem netušil, že v tom je háček.
Svlékni se děvenko, svlékni si košilku,
hodím to do pračky, počkáš jen chvilinku.
Svlékla ji a podala, a s ní i stud,
tiše a potají sleduji hruď.
Chci se ji dotknout podléhám vzruchu,
ona se nebrání lapám po vzduchu.
Pevná jsou ňadra a útlý pas,
chtěl bych je líbat stále a zas.
Ruka má šmátravá, tlačí se dolů,
stahuju sukénku vidím ji holů.
Na dotek pevná je, vlhe a prahne,
vtáhne mě do ráje, když kalhotky stáhne.
Nenech se pobízet, pokračuj směle,
tvé tělo prohladím dobře a skvěle.
Tiše mi přitaká, snad vidí šance,
když jazyk ji pohladí v podbřišní jamce.
Prohýbá zádá, nohy se rozvíraj,
ten zázrak v jamce mění se v ráj.
Vnikám tam po chvilce, co vlny se vylijí,
cítím jak hebounce teplo zde rozvíjí.
Pohybem pomalým s doteky po těle,
líbám ji na krku, sladce a nesměle.
Krásně se točí, krásně to zná,
jak v kolotoči cítím se já.
Kde je ta čistota, snad jsem tu správně,
líbám ji na prsa, hladím jí dlaně.
Pračka už doprala, bylo po radosti,
všechno si oblékla a já se teď postím.