Orleánská dívka

dech sfouklé svíčky
rozprostřel se v místnosti
zatřepotal víčky
pobízel k radosti

směsice barev
svršků a džín
kypících se v hromadu
přehlušila splín

dotykem jazyka
studoval částečky
zdolal i výstup
přes zmrzlinové kopečky

pastva pro oči
zdroj rozkoši

barevnou tužkou maloval obrázky
orleánské dívce
na tělo, s předlohou od lásky

hledala zdola
co to ční z výše
našla jen jehličí
od cypřiše

vzala ho do dlaní
okusila chuť
zamítla pokání
napnula hruď

vinný střik
setřel jí z pupíku
"ukážu ti že
že víno patří do sklípku"

dovnitř vešel směle
a teď se zmítá
v čístém orleánském těle