Chráněni Amorem

Procházejí se sychravým podzimním dnem, stmívá se.
Zima dala se do nich, přesto ona na něj a on na ni usmívá se.
Jdou pomalu ruku v ruce k chatě pronajaté,
jsou spolu, potichu snáší se ze stromů listí zlaté ...

Napouští vanu horkou vodou, aby zahřáli těla zkřehlá,
on posadil si ji k sobě zády, ona k němu zadečkem nalehla.
Něžně ji políbil, pohladil a přejel vzrušené bradavky dlaní.
Pak ruku ponořil do pěnivé vody a prsty vnikl do ní.

Ona opětovala tu milostnou předehru a pohyby vstříc mu vycházela,
voda šplíchala na dlaždice, za chvíli byla koupelna pod vodou celá.
On pomohl jí z vany a těla si navzájem otírali,
šli mlčky ke krbu a láskyplně hlavy o sebe opírali.

Položil ji na předložku, svíčky vzplály samy od žáru jejich lásky.
On líbal její nohy, klín, ňadra, ruce, ústa, vlásky ...
Něžně roztáhl její nohy, dotýkal se stehen mléčně bílých,
ona spatřila jak jeho mužství ve svitu plamenů sílí.

Nedýchala napětím, on zvlhčil její klín polibky lačnými.
Pak vnikl do ní, zmocňoval se jí něžně, držel pažemi silnými.
Stíny jejich těl na stěnách tančily ve vášnivém reji,
po několikátém vyvrcholení se hladí a objímají, těla se chvějí ...

Nemají dost, hladoví a žízní po dalším milování,
neodsuzujte je, sám Amor jejich lásku střeží a chrání ...