Milenci

Prsty propletené vlasy,
v ruce ruka...
něžnosti šeptající hlasy
- rozpouštějí muka

Má dlaň laská Ti tvář,
všechny lži polibkem zmař.
Něžný smích, zvonivé doteky,
probdělý sen není nám daleký.

Kolem nás záře žíznivá,
nevím, zda chvíle to příznivá,
však čekat dál se mi příčí,
když vášeň v nás pomalu klíčí.

Máš mě tu celičkou zakletou,
Tvým zářícím světlem rozkvetlou.
Skloň se níž budu Ti květinou,
poté však vůní svou svou tajemnou...

...přitáhnu si Tě k sobě,
ve skryté době...
...tohoto večera...
smíš mě mít docela,
celičkou v čase svém...
...a já se v srdci Tvém...

...slastí rozplynu...