Striptýz duše III

Chromovaná tyč nádherně studí,
po těle rozpáleném doteky polibků,
na kuráž v krvi pár kapek alkoholu koluje,
nestydí se za své tělo, nemá také proč.

Tak dobře známé pohyby den co den převádí,
na studium a nebo pro přítele peníze vydělává,
jen pro okamžiky uspokojení svého chtíče,
v zákulisí do bílého kapesníčku pláče.

Nikdo z těch plesnivých dědků,
nezná její nejhorší ze snů,
kdy nůž pomalu se noří pod bradu,
a ruka rozepíná kalhoty a začíná si hrát.

Od toho dne už jen pár krůčků ke dnešku,
flaška pro zapomnění, bílí prášek pro štěstí,
polibky od neznámých za těžké prachy,
a kolotoč, a kolotoč dokola se točí.

Ale přitom chromová tyč tak nádherně studí,
po těle, kde kapky potu svůj tanec roztáčí,
na tváři úsměv, vzrušení jen pro pár chvil,
vždy večer, kdy hledá někoho kdo by poslouchal…

…její striptýz nevinné duše