Jen úlet? Ne opilost

Jak je smutný dnešní den,
polštář tisknu v náručí,
nechce se mi jít ani ven,
i když rodiče mi to poručí,

Bloudím městem na něco mě tíží,
s city si hraju a nejsem hráč,
pomalu se mi oči klíží,
není to ospalost je to pláč,

Pamatuju si ten opilý večer,
nechci toho však litovat,
zůstal si semnou a nikam si nešel,
u rodičů v posteli začali sme se milovat,

Jak si na mě tak krásně lehce ležel,
cítila sem tvůj tlukot srdce,
však čas moc pro mě rychle běžel,
tak doprovodil si mě domů ruku v ruce,

Krásné to bylo pro nás oba,
a co bude dnes a třeba dalším dnem,
tehdy to byla krásná doba,
já tě chci zase, nejsi snad snem,

Kdy se zas opijem a budeme spolu,
bez tebe už nechci spát,
budu pít třeba bez rumu colu,
co se pak vlastně může stát?