Tajemství starého domu ...

Zasněžené stavení,
za brankou vyšlapaná cesta sněhem..
To dva páry nohou tudy kráčely..

Stopy jsou od sebe jen pramálo vzdálené,
To jak se k sobě tiskli, zatímco ji držel kolem ramene..

Za dveřmi starého domu,
který chránil svým stínem vzrostlý keř,
praskalo v kamnech hořící dříví..
Dům stál kousek od lesa, kde se proháněla plachá zvěř..

Pod huňatou peřinou,
tiskly se k sobě dvě roztoužená těla..
Navzájem se zahřívali,
ne zimou, ale touhou se dívka chvěla..

Cítila jeho ruce na svém těle,
horké polibky braly jí dech…
Tělem jí otřásla rozkoše vlna,
milovali se, jako by to bylo naposled.

Strážcem jejich tajemství bylo stařičké stavení...
Poslouchajíce vzájemně svá bušící srdce, usnuli pak oba láskou znavení..