SLOVA

Slova které tvoří věty,
nyní je čteš ted a tady,
pravdu říkám jenom tobě,
jsi má múza v mojí tvorbě...

Jsi mé věčné pokušení,
moje dáma a má paní,
jsi sametově bílý sních,
první i poslední můj hřích,

Tak jak slov se dotýkám
a o tvém kouzle pěji,
tak tvé tělo vyzvu k hrám,
a celé ho rozechvěji....

Bude mým nástrojem,bude tvou pasti,
mé ruce zahrajou sonátu slasti...

Prsty jak písmenka a křivky tvé zas větou,
pokládám je tam kam chceš,beru si vše,tebe celou!!!

Jen tebe totiž uctívám,
a z tebe šaty trhám,
jen s tebou v tobě usínám,
a konec věty hledám...

hledám ho hluboko, zárověn těsně,
je to hra hádanek, kde držím tě ted přesně???:)