Protivín

Vím že byla z Protivína
jako Čejen uječená
protivná jak moje žena
svlečená i oblečená

Za starou zdí pivovaru
přived sem jí k bodu varu
i když radši po Budvaru
pod platany sáhnu
jako plachtu k ráhnu
oblík sem ji k ránu

Možná byla trochu jiná
ještě vůně toho klína
po čase mi pod nos vzlíná
a ta je její z jedu slina
vysoký cé z Protivína
v uších bouchlo jako mina

Teď když jedu s kolem kolem
říkám hochu nebuď volem
ten Protivín nikdy více
zlatý voči zlatý Zdice.