Obloha sténá
Obloha sténá
Obloha sténá
ohnivým mečem
naděje není
ještě se svlečem
do slz
horkého ledu
ještě se blýská
ještě Tě svedu
rozetni smutek
zlomeným mečem
proč vlastně
proč jsem tu svlečen?
gordické uzly
svázaní těly
trháme na kusy
duše
v sobě jsme celí
obloha sténá
ohnivým bičem
upal mě
nejistým chtíčem
uhořím
možná
pak vstanu z popela
nebylas lásko
nesmělá
ohnivým mečem
naděje není
ještě se svlečem
do slz
horkého ledu
ještě se blýská
ještě Tě svedu
rozetni smutek
zlomeným mečem
proč vlastně
proč jsem tu svlečen?
gordické uzly
svázaní těly
trháme na kusy
duše
v sobě jsme celí
obloha sténá
ohnivým bičem
upal mě
nejistým chtíčem
uhořím
možná
pak vstanu z popela
nebylas lásko
nesmělá
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskKomentáře
Rozetnout smutek zlomenym mecem...pekna metafora, ze snad jeste neni na nic pozde.
30.06.2009 06:34:00 | Dota Slunská
Anotacím se taky většinou vyhýbám a tohle krásné dílko ji ani nepotřebuje!... Skvěle podané pocity!
29.06.2009 15:54:00 | labuť
Ani se Ti nedivím, že máš problémy s anotacemi - po vytvoření tak skvostného díla je snad zbytečné přidávat další slova:-)
29.06.2009 15:37:00 | ziriant
Taky mám někdy pocit zoufalosti, když mám psát anotaci..:)
Jinak ST za báseň, to je jasné!
29.06.2009 15:28:00 | Hazentla