Kosmická noc

Miláčku můj velké díky,
za včerejší krásnou noc,
kdy jsme spolu objevili
znovu naší lásky moc.

Dokázali jsme zas lítat,
tím kosmickým prostorem,
nabrat výšku, zase padat,
dát všem trápením „sbohem“.

Hvězdy zářily jen pro nás,
svítily tak tajemně,
naše ruce hledaly se,
mazlily se vzájemně.

Polibky jsem dostávala,
horoucí a vášnivé,
já ti do ucha šeptala,
verše krásné, mazlivé.

Okouzlená tebou zcela,
oddaná a jenom tvá,
noc s hvězdami na obloze,
byla něčím zázračná.

Naše těla jen hořela,
vinula se k sobě jen,
propleteni k sobě sami,
vítali jsme nový den.

Ptáci už zpívají zase,
tu písničku svítání,
a my zcela unavení,
bdíme po milování.

Chci ty chvíle nekonečné,
prožívat každičký den,
aby život každodenní,
byl zas láskou ochucen.