Touha

Touha




Tančí v dešti, teplé kapky se dotýkají jejího nahého těla a jen bůh ví, co by prostá žena chtěla. Stébla trávy se ohýbají pod tíhou kapek, které nevině dopadají na těla trpících rostlin.
Prší!
Déšť pronásleduje její kroky, je to žena,ví jak vlnit boky.
Působí sebejistě jako ostrý nůž jež touží po krvi. Chce ho pro sebe, touží po něm.
Své křivky využívá k upoutání pozornosti a on? Cítí motýly v břiše v její přítomnosti.
Chce ji mít, chce se jejich ňader dotýkat, chce její tělo potrápit.
Však ona něžná dívka, ještě nevinná, všechny svaly v těle strach napíná.
Ale i přesto chce ho mít.
Chytne ji za ruku a něžně políbí, do vlhké trávy její tělo položí. Je vzrušený.
Prší!
Kapky dopadají na jejich těla a bůh splnil, co tato prostá žena chtěla.