Svatyňka lásky

Křivky touhy se proťaly v bodě mazlení,
na loži vystlaném beránky z oblohy,
zcela nahatá, jako ve chvíli zrození,
ňadry podepíráš nebeskou klenbu s hvězdami.

Bezbranné tělíčko hadrové panenky
na bíle prostřeném oltáři rozkoše,
přes řasy, coby kraječkové záclonky,
stydlivě hledíš dolů na svůj klín.

Patami opřená o oblý zadeček,
stehna na přesné kolmici k ose těla,
mezi nimi čárečkou rozťatý kopeček,
vzrušením o sebe třeš spojené šlapky.

K líbání vyzývá slaďounký pelíšek,
v chrámu tajemství mezi stydkými pysky,
čechrám drapérii růžových záclonek,
v nejskrytější pokladničce každičké dívky.

V kapličce svěcené holčičím dresingem,
nabírám z kropenky tvé kapičky vláhy,
bříško ti pokrývám záhadným designem,
symboly z učebnice magie lásky.

Tekutina slasti s příchutí nektaru,
obřad je povýšen na kouzelné snění,
beze slov vzdycháme horoucí motlitbu,
naše těla se spojila hříšnou vůní...

Zůstanou mi jen neskutečné vzpomínky,
co umí ta zvláštní erotická síla,
v záhadném mysteriu dívčí svatyňky,
ve které se vyznává odvěká víra.