Zánik Galaxie

Ve stínu se kočka krčí,
pslouchá, jak hvězdy skučí.
Z červí díry chtíč se dere,
stéká,
teče do postele.

Nahle ďábel sám,
Galaxii osedlal.
Šílí, řve a zem se chvěje,
nemá sílu Galaxie.

Jak můčedník co žádal,
aby do zad rány dostával.
To ďábel chtěl,
nahlas si přál.

Dál ďábel,
dál si s duší galaxie pohrával.

Laskal,
dráždil,
hvězdy sál.
Chuť jejich si užíval.

Nakonec,
jak praví historie,
bylo světlo bílé.
Přišel výbuch Galaxie.