Saténová kůže

Na stůl postavila si sklenku vína

zmáčkla mi nos

zatáhla rolety

postavila ještě na kávu

oblékla saténovou

kůži

zatajil jsem dech

upustil pero

dolů na parkety

které byly Tebou vyleštěné

naší společnou prachovkou

fialové barvy

hm; trošku omšelé

Otevřel jsem krabičku

kubánských doutníků

svlékl se do naha

trochu se zastyděl

pak bylo ticho

ale ne dlouho

přišla jsi za mnou

zmáčkla mi nos

pohladila na rtech

nalila kávu

byla sladká

já se jí bál

jako Tvého klína

na který sněžilo.