Konkláve

Tam mezi Mezopotámií
Sodomou,Gomorou
Veronou,Miličínem
se motám opit vínem
omámen tvojim klínem
do kamen topím linem
jak v kapli Sixtinský
když jede konkláve
v zálohách za lahve
mám jmění uloženo
to bude tvoje věno
..až budeš mou.
A nad střechy z eternitu
vznese se bílý dým
oddím tě do hábitu
a pochodem svatebním
tou Českou Sibiří
půjdeme ke kostelu
ve vzduchu vůně kontryhelu
v slunci se zastříbří
to léto babí v pavučinách
šum větrů po lučinách
a bílý dým
oznámí láskám bývalým
zas jednu z ztrát
..končí můj Konkubinát!