Vášeň

Vášeň
Co dveře tajné odmyká
Touha
Podvědomá zavzlyká
A pere se ve mně
Nejsem ze země –
Ač k zemi mířím,
Do červího davu
Zatím jen tupě
V nitru svém plavu

Držím dveře, zevnitř o ně opřená
Ať nepronikne ani ozvěna
- Třesu se , má sexualita je čím dál ostřejší
A neonku v sobě konejším…
Blízkost, dotyky a hlazení,
Chci každým dnem víc než dříve –
Vášeň zhrzená ve mně stále dýme…
Dým k nebi stoupá a já tu stojím nahá –
Oči mám zakryté a všude kolem vláha.

Nevybitá vášeň, po níž toužím čím dál víc,
Už nedokážu dýchat – povrchnost, sex a můj chtíč…
Mé tělo se k nebi vzpíná a oheň žhne z mých očí,
Jen pro krásné tělo muže svět můj čím dál víc se točí…

Čím dál více prožívám každý dotek, každý vzdech,
A čím dál více chci sex stále, nejen třikrát ve dvou dnech…
Čím dál více toužím po tom jen v mém Tvoje tělo mít,
Čím dál více toužím splývat v pažích mužných,
Slyšet smích, ,
Vidět oheň, úsměv tvůj
A pohled, který zve mě dál,
Ne jen chlad a povinnost –
Jsem bohyně, jsi můj král.